Cizinecký zákon, který přijala Poslanecká sněmovna přehlasováním sněmovního veta, je nebezpečný, domnívá se ombudsmanka Anna Šabatová. Pokud by měla tu pravomoc, obrátila by se na Ústavní soud. I tak ale podle ní na žaloby dříve či později dojde, až novelu napadnou u českých i unijních soudů jednotliví cizinci. „Hodně se mluví o bezpečnosti, ale myslím, že je právě nebezpečné postupovat tímto způsobem a porušovat práva lidí, kteří se mohou kvůli neznalosti jazyka nebo prostředí obtížněji bránit. Pokud se smíříme s tím, že budou porušována práva slabších, tak se brzy stane, že budou porušována práva i každého dalšího,“ shrnuje rizikovost novely Šabatová ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ. Jak přistupuje česká společnost k cizincům? A proč se tuzemským podnikům stále nedaří zaměstnávat zahraniční pracovníky? I o tom mluvila ombudsmanka pro INFO.CZ.
Co pro cizince znamená nový cizinecký zákon, který schválila Poslanecká sněmovna, když přehlasovala veto Senátu?
Zákon je velmi problematický. Řekla bych, že jedna stránka je jeho obsah, který ztíží život řadě lidí. Druhou velmi problematickou věcí, kterou bychom také neměli podceňovat, je způsob, jakým byl pozměňovací návrh poslance Klučky přijat a jak byl obejit celý připomínkový proces a dlouhé měsíce, kdy se na zákonu pracovalo (Návrh zákona připravilo ministerstvo vnitra. V druhém čtení k němu načetl rozsáhlý pozměňovací návrh sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka. Jeho cílem bylo další zpřísnění zákona. Zákonodárce se netají tím, že návrh připravil v úzké spolupráci s resortem vnitra. – pozn. red.). Kromě toho, že jde o porušení unijního, mezinárodního i českého práva, tak si za tím zkusme také představit normální lidské životy. Například pokud český občan naváže vztah s cizinkou ze země mimo EU a jí skončit titul pobytu například za účelem studia, nebude moct požádat o jiný typ pobytu na území Česka. Bude muset odjet třeba do Kanady, Afriky nebo Asie a o příslušné povolení k pobytu žádat odtam. To se dotkne celé řady lidských osudů.
